Nasedání
nasedání do dámského sedla není moc složité. Nejlépe, když Vám poprvé někdo pomůže a raději bez sukně. Bude to tak jednodušší. Ze začátku by bylo lepší stejně jezdit jen v kalhotech, aby byly vidět nohy a bylo snažší opravit případné chyby.
1. nasedání s pomocníkem
Jezdkyně se postaví čelem k boku koně a pootočí skokovou hlavu tak, aby jí při nasedání nepřekážela, otěže uchopí do levé ruky,kterou se současně chytí pevné hlavy sedla. Pravou rukou se chytne zadní rozsochy. Pomocník, stejně jako při nasedání do klasického sedla podepře její levou nohu a teď jsou dvě možnosti: a) lze nasednout obkročmo, a poté si urovná délku třmenového řemene, otočí se na levou stranu a přehodí pravou nohu přes pevnou hlavu sedla. b) sedne přímo do dámského sedu, což ovšem vyžaduje cvik – ve fázi odrazu, ještě když pomocník podpírá koleno se přetočí a dosedá bokem, čelem k pomocníkovi s oběma nohama na levé straně koně. Pokud se tento způsob naučí s pomocníkem, nebude jezdkyni dělat problém takhle nasednout i bez cizí pomoci, např. přes třmen.
2. nasedání z rampy nebo jiného stupátka
Kůň musí být zvyklý stát v klidu u rampy (v nouzi poslouží i židle).
Jezdkyně začne zase pootočením skokovky, a nastaví si třmen tak, aby byl pohodlně dostupný z rampy. Nasednutí je už pak jednoduché, stačí se postavit na rampu, dát levou nohu do třmenu a sednout do sedla obkročmo nebo rovnou bokem. Rampa nahrazuje pomocníka a pokud je dost vysoká, není ani potřeba třmen.
3. nasedání přes třmen
Někdy nezbude nic jiného, než nasednout přez třmen.
Je to stejné, jako do klasického sedla. Jezdkyně nastaví třmenový řemen tak aby bylo možné pohodlně strčit nohu do třmenu. Otočí skokovou hlavu aby nepřekážela. Otěže vezme do levé ruky a otočí se zády k hlavě koně. Levou nohu vloží do třmenu, levou rukou se přidržuje pevné hlavy. Pravou rukou se chytí zadní rozsochy a švihem se vyhoupne do sedla. Během nasedání se přetočí a lehce dosedne přímo bokem. Pravou nohu přehodí přes pevnou hlavu a zkrátí si třmenový řemen na vhodnou délku.
Sesedání
To je mnohem jednodušší. Jezdkyně vysune levou nohu ze třmenu. Skokovou hlavu otočí tak, aby nepřekážela a aby si o ni případně nezachytila sukni. Pravou přehodí přes pevnou hlavu tak, aby seděla bokem. Přidrží se pevné hlavy a lehce sklouzne na zem, čelem ke koni.
Správný sed a působení pomůckami na koně je důležité v každé disciplíně a při jízdě v dámském sedle to platí obzvlášť. Jak tedy správně sedět?
U levostranného sedla sedíte s levou nohou zasunutou do třmenu a pravou nohou opřenou do pevné hlavy. Sed by měl působit přirozeně, uvolněně a elegantně. Stejně jako v obkročmém sedu, tvoří ramena, kyčle a pata pomyslnou přímku. Vaše páteř je vždy nad páteří koně. Pata levé nohy je prošlápnutá, naopak pravá noha uvolněně visí přes pevnou hlavu. Téměř celá váha leží na pravém stehně jezdkyně. Stehno levé nohy může být permanentně opřeno o skokovou hlavu. Staré učebnice jízdy v DS však doporučují zachovat mezi stehnem a rohem mezeru, do které se dá vložit dlaň na plocho a používat oporu jen v případě skákání či neposlušnosti koně. Ramena a kyčle jsou kolmo ke koňské páteři, váha je rovnoměrně rozložená na celou délku pravého stehna. Hlavu držte vzpřímeně, ruce ohnuté v loktech do pravého úhlu otěže držte v postavených pěstech z obou stran pravého kolene. Jelikož je sed posunut dál od kohoutku, držte o těže poněkud delší než obvykle. Třmenový řemen je oproti klasickému sedlu kratší a u DS má plnit pouze funkci podpory levé nohy. Nemělo by na něm spočívat žádné zatížení těla a jeho případné sklouznutí nesmí ovlivnit stabilitu sedu. Místo pravé holeně jezdkyně používá tušírku.
A jdeme na jízdu
1. Krok
Krok je v DS velmi pohodlný. Pobídkou do kroku je „zhoupnutí“ se v sedle a přiložení holeně ke koni. V kroku se pobízí převážně sedem v rytmu pohybu koně, případně lze použít přiložení levé holeně a tušírky na straně pravé. Jezdkyně by se měla vyvarovat okopávání koně patou a posouvání holeně příliš před nebo za podbřišník. Krok v DS většinou nedělá jezdkyním žádné problémy.
2. Klus
Klusem se v DS jezdí hlavně v pracovním sedu. Je pochopitelně možné jezdit i lehký klus, ale je jedním z nejtěžších na udržení rovnováhy. Vysednutí, resp. nadlehčení sedu (dáma téměř neztrácí kontakt s posedlím), vychází od pravého stehna, ne ze třmenu! Elegantní vysedání v DS je velice náročné a chce to cvik.
Základem pro klus v DS je dobře zvládnutý pracovní klus a cval v klasickém sedle. Do klusu koně přivede stisknutí holeně a poklepání tušírkou místo pravé holeně. V pracovním sedu je možné se lehce zaklonit a uvolnit tak břišní svaly potřebné k vysezení klusu. Pravé rameno nesmí přepadávat vpřed. Někdy jezdkyně vyrovnávají pracovní sed kýváním hlavy, což nepůsobí příliš elegantně Jezdkyně by v klusu měla vypadat nenuceně a uvolněně.
3. Cval
Cval je v DS velmi pohodlný a mnoho začátečnic je překvapeno, jak je cválání jednoduché.
Pobídka do cvalu na levou/pravou ruku je velmi podobná pobídce v normálním sedle. Kůň je přistaven k levé/pravé ruce, vnitřní holeň (tušírka) je přiložena na podbřišníku, vnější tušírka (holeň) pobídne za podbřišníkem vnější zadní nohu koně do cvalu. Zároveň nabídne vnější otěž. Při nacválání seďte rovně, nesmíte se hroutit přes vnitřní rameno, pobízejte do každého kroku holení či tušírkou vnější nohu koně. Při cvalu není potřeba opírat se do skokovky.. Největší chybou při nacválání je předklánění a tím odlehčení sedu a přílišné povolování nebo naopak držení se otěží.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při jízdě v DS jsou: naklánění se na stranu vedoucí ruky, hrbení páteře, přepadávání ramene, strnulost v bedrech, vytahování paty při použití skokové hlavy,okopávání koně, držení se otěží.
Shrnutí
Průměrně zdatná jezdkyně je schopna v DS již při první výcvikové hodině klusat a cválat, jakmile si zvykne na absenci pravé holeně. Tato převýchova dámy většinou netrvá příliš dlouho. Všechny cviky provádějte rovnoměrně na obě ruce aby nedocházelo ke „křivení“ koně. I přes správné využití koně naleznete téměř v každé učebnici jízdy v DS doporučení, že dámský kůň má být pravidelně rovnán a přiježďován pod klasickým sedlem.