Moravské Bokovky z.s.

Jaký jsi byl roku 2018?

Vážený čtenáři, zahajuji novoroční výborovku, a… No dobře, čepice vynecháme („Mlýnysti“ pochopili) a co že se tedy stalo – a nestalo – v minulém roce.
V zimním období se vzhledem k počasí většinou žádné akce nekonají, takže jsme jen využili dnů, kdy nasněžilo a pořídily pár dámských zimních fotek.

SONY DSC


První loňskou akcí bylo 12.5. krátké představení jízdy v dámském sedle na akci „Ve stínu vřavy“ v Kroměříži kde jsme byli jen s jedním koněm.

Hned další víkend byla akce “nedámská“ a to v rámci Brněnské muzejní noci na Mohyle míru, tentokrát v uniformách rudé armády. Jeli jsme “po kopytě“ a vzhledem k tomu, že je to docela daleko , to byl po zimě docela šok. Nicméně jsme se pobavili, zvláště u Slavkovského zámku, kdy na se na konci cvalu alejí Carmena lekla zaparkovaného bagru tak, že málem porazila TOI budku. Škoda že málem, vyvrácenou TOI budku jsme tady ještě neměli. Ke konci cesty jsme uháněli s bouřkou v zádech, nakonec nás ale naštěstí obešla. Akce spočívala v podstatě ve vožení dětí, takže nic náročného. Druhý den jsme absolvovali cestu zpět a tím bylo jarnímu probuzeni učiněno zadost.

26.5. jsme ještě poskytli dva koně na setkání fotografů na zámku v Bučovicích.


Další akce nás čekala na začátku června a to westernové závody v Černčíně. Říkáme jim “sranda závody“, protože my dámy je jezdíme – jak jinak než v dámském sedle. Pro Bubáka to navíc byla po posledním Hubertu další možnost setkat se na akci s více koňmi, více lidmi a zažít více vzruchu. Proto jsme se také rozhodli tentokrát nezávodit, ale dělat Bubákovi “garde“. Tématicky jsme se oblékly a byly rozhodnuty dělat pouze diváky. Ovsem nakonec jsme neodolaly a nejdřív já a pak i Peťa jsme si zajely několik disciplín. A nedopadly jsme úplně špatně.

Za čtrnáct dní – 23.6.- už jsme se chystali na další akci a to dobývání Bučovic Švédy. A byla to také první Bubákova “zkouška ohněm“ aneb Bubák poprvé na bojišti. Dopoledni průvod byl v pohodě, jen Carmen se rozhodla, ze se jí nelíbí stát u kostela a dávala to razantně najevo. Po průvodu jsme se my dámy “hodily do gala“ a jely se předvádět na jarmark. Samozřejmě jsme budily pozornost fotografů, jak také jinak. Jenom to pití mi nikdo nekupoval, asi se musím příště víc snažit. S Lakynem jsme pak splnili svou každoroční povinnost a skočili si (letos zas o malinko vyšší) živý plot před zámkem. Pak nadešla očekávaná bitva. A zatímco nováček Bubák vkráčel na bojiště naprosto v pohodě, milý Laky se rozhodl splnit si svou každoroční dávku “protivnosti“. A hned v prvních 30 vteřinách nástupu na bojiště předvedl takovou scénu, za kterou by se nemusel stydět žádný kůň na rodeu. Stálo mě to naražená záda po pádu a roztržený řemínek u přilby. Tím splnil a možná i překročil, takže zbytek bitvy se choval vzorně. Bubák sice rodeo nepředváděl, ale zato nacvičoval cval na místě, takže celou bitvu nás odvodila “šéfová“ Petra s Carmenou. Po skončení bitvy jsem zbaběle prchla na pivo, abych nemusela poslouchat diváky a jejich “to je ten vzteklej“ poznámky směrem k Lakynovi. Čímž tato “taškařice“ skončila.


Závody se tento rok nekonaly nebo byly pro nás vzdálenostně nedostupné, takže jsme sice trénovali, ale popravdě jsme si víc užili vyjížděk 😀

Dlouho očekávaným a připravovaným vrcholem sezony jsou samozřejmě Napoleonské hry ve Slavkově , konající se zhruba v půli srpna. Vzhledem k tomu, že je potřeba přepravit nejen nás a koně, ale komplet celý tábor i s kotlinou na vaření, děti, psa a “pozemní personál“ – to jako Kryštofa, jsou přesuny plánovány jak pochod armády do bitvy. Všechno nakonec klaplo, tábor byl postaven a náš “vozový park“ doplnil Maruščin Solo s Ellis. Samozřejmě také v dámském sedle. V sobotu jsme vařili, povalovali se a předváděly se v dámských sedlech. Tři dámy a pán – to prostě nemohlo nevzbudit pozornost fotografů, takže na nedostatek pozornosti jsme si opravdu stěžovat nemohli. Ještě krátká ukázka dámského ježdění před diváky a pak zasloužený odpočinek. Dámská sedla jsme nasedlaly ještě jednou večer na další foceni. Pak už jen večerní hýření a nedělní cesta domů – tentokrát spojená s koupáním v Němčanském biotopu.


Pomalu, ale jistě přišel podzim a s ním Hubertovy jízdy. Hubertovka v Petřvaldu u Boba a Jany byla bohužel zrušená, zato Hubert v Němčanech – tedy přesněji v zámecké zahradě ve Slavkově – stál opravdu za to. Přes to, že počasí nebylo ideální (prakticky celý den pršelo), zajezdili jsme si hezky. Součástí odpoledne bylo jednak dekorování a představování členů lotu, jednak ukázka skoku přes hořící překážku, kterou jsme nakonec zvládli všichni. Bubák dokonce usoudil, ze oheň je nebezpečný a je nutno ho zadupat. Takže bez rozpaků šlapal přímo na hořící tkaninu. Laky se zase rozhodl, ze by ho mohlo ožehnout zezdola a překonával hořící tyč položenou na zemi mohutným skokem. Carmen jako nejstarší a nejrozumnější skákala uvážlivě a klidně. Pak následovala skoková soutěž mini-maxi, které se Bubák neúčastnil, protože se skákáním zatím zkušenosti nemá. Zato Lakymu se podařilo probojovat se mezi poslední šestku, dál se bohužel nedostal. Ale i tak to bylo na pochvalu před nastoupenou jednotkou. Hon probíhal netradičně – jezdci odjeli nahoru k zámku a liška se schovala v parku. My dámy jsme si zahrály na bígly a lišku jsme bez větších průtahů vyhnaly z křoví. Bohužel přes naši snahu ji zablokovat nám proklouzla a liščí ocas jsme tedy nezískaly. Ale myslím, že jsme se “rvaly“ statečně.


Náš “bokovkový“ Hubert měl počasí o trošku lepší, přes to jsme museli naši pečlivě vybranou a nutno říct, že úžasnou, trasu poněkud zkrátit. Přesto to nakonec byla hezká a příjemná vyjížďka. Dámská sedla byla tři – Petra, moje maličkost a Nikča na Bubákovi. Ti dva si ovšem nějak nesedli, takže po občerstvovací pauze byl Bubák povýšen na masterova koně a já si na něm poprvé vyzkoušela cval. A také Alčino dvou a půl rohé sedlo. A musím říct, ze Bubák je opravdu rychlý. A tím myslím opravdu rychlý. Čímž dávám za pravdu Petře, která chtěla zůstat jako liška na Carmeně, protože Bubáka by prostě nikdo nechytil. Lišku nakonec úspěšně dostal Bobo. Den pak pokračoval odpoledními soutěžemi dětí včetně střelby ze vzduchovky. Večer se pak konal slavný soud, kde každý dostal, co si zasloužil. A vzhledem k tomu, že bluegrassová kapela se sešla v plném počtu, pokračovala zábava tancem a zpěvem až do pozdních nočních hodin. V neděli pak…no, myslím, že si to dovedete všichni představit.


To už se kolo roku pomalu otočilo k prosinci a nás čekala poslední akce – Vyškov v roce 1805.
S Lakynem jsme byli vyloženi ve Vyškově a ponecháni vlastnímu osudu. Takže čištění s ohlávkou a vodítkem jsem schovala pod popelnici, nasedla improvizovaně z vyvýšeného trávníku a celé tři hodiny se bavila konzumací vánočních drinků a ježděním po Vyškově. Jak dorazil zbytek, rychle do kostýmu a na scénu. Na Carmeně seděla komentátorka, vodiče ji dělal empirově oblečený Vladimír. Já na Lakynovi a Petra na Bubákovi jsme předváděly krásu dámského ježdění. Musím říct, že jak mi Lakyn většinou mé herecké snažení kazí, tak tentokrát měl vyloženě “herecký záchvat“ a perfektně spolupracoval. Jezdil těsně u diváků, perfektně couval, odcházel bez problému od koní, stavěl se do záře reflektorů – proste jednička se třemi hvězdičkami. Ani ostatní nezůstali pozadu a důkazem našeho úspěchu je, ze si nás organizátoři vyžádali na příští rok. Bod pro nás.

Nesmím ještě zapomenout na dvě akce kde jsme byli jen jako doprovod našich koní Na akci Napoleon v Brně jsme půjčovali Carmenu do průvodu a na Austerlitz 2018 tradičně Carmenu s Lakyna našim přátelům z Ruska.


Závěr roku bych nekomentovala – s dovolením budu citovat skupinu Kabát : “Pili jsme hrozně moc, celej den a celou noc, teď mi došla můza – no prostě pili jsme až hrůza“.
Takže to byl rok 2018. Teď už jen můžeme s napětím čekat co nám přinese ten další, 2019. A bohužel musím uvažovat nad tím, jestli jsme pořád Moravské bokovky, nebo Moravské duo, maximálně trio. Škoda, že krásná dámská sedla zůstávají nepoužitá a padá na ně prach. Ale s tím asi nic nenadělám. Každopádně – kdo chce, je u nás šílenců vždy vítán.
Takže – vzhůru do roku 2019!!!

Lucie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.