Tak máme za sebou i druhé letošní dámské závody ve Slatiňanech.
I když jsme víceméně až do poslední chvíle nevěděli jestli tam vůbec pojedeme, nakonec se zadařilo a v neděli jsme v pět ráno byli všichni komplet nachystaní. No, všichni … Přestože domluva byla jasná – v pět ráno u nás, na Marii čekáme marně. Naložíme tedy koně do vozíku a Vladimír s Lucií s nimi vyráží napřed. Přece jenom nejedou tak rychle jako osobák a tak ať mají náskok. Já nakládám malou Lucku do feldy a jedu do Letonic vyzvednout Marii. Chvíli mi trvá než rodinu Obdržálkových probudím, ale brzy už sedám za volant jejich auta a vyrážíme. Ještě nabrat po cestě Nikolu a začíná stíhací jízda na Vladimíra s koňmi. Nakonec do Slatiňan dojíždíme těsně po nich – ještě nestihli vyložit. Lucie nás běží registrovat a my mezitím vykládáme a začínáme chystat. Je vidět, že jsme už sehtaný tým – vše jde jako na drátkách.
Neuplyne moc času a už opracováváme koně v krásném prostředí slatiňanského zámeckého parku na dohled od koně Jana Žižky z Trocnova. Času máme dost. V úvodní soutěži – drezuře „L“ ani jedna z nás nejede. To snad za rok 🙂
Takhle je pro nás první soutěží Jízda zručnosti, kde se jako první na start staví Lucie s Flekáčem. Ten ale bohužel nezacouval a to je stálo hodně nervů, bohužel i času a tím i jakékoli dobré umístění. Careta naopak šlapala jako hodinky a s přehledem jsme tuto soutěž vyhrály.
Do další soutěže – parkuru opět nastupovala Lucie jako první a myslím že se vyplatil poctivý trénink. Celý parkur šli pěkně s jedinou chybou na sedmé překážce. A to některé profily nikdy před tím neskákali. Vyskákali si společně třetí místo. Zvláštní mi připadlo že vyhrála dvojice, která shodila nejvíc překážek, ale měla nejlepší čas. Možná mi to někdo znalý vysvětlí 😉
Další dvě soutěže – kür a pas de deux jsme opět vynechaly ( snad je někdy dáme ) a připravily se na jízdu elegance. Ta pro nás skončila tradičně – vyřazením v základním kole 😀
Ovšem i díky tomu jsme mohly hned naložit koně a vyrazit k domovu – měli jsme před sebou tři hodiny cesty v sílícím podvečerním nedělním provozu. Cestu jsme zvládli všichni v pohodě a už teď se těšíme na příští jaro na slatiňanské halovky 😉
A jeden krátký nostalgický poznatek na závěr … Když jsem se koukávala na seriál Dobrá voda ( a že jsem ho viděla opravdu mockrát ), netušila jsem, že se jednou budu přez slatiňanský hřebčín projíždět na vlastním koni a v dámském sedle …
Petra
Kompletní výsledky najdete na http://www.nhkladruby.cz/prilohy/dd2016_08v.pdf