Moravské Bokovky z.s.

Březen

Tentokrát nebudu na začátek příspěvku psát pranostiku, ale dovolím si parafrázovat citaci z mé oblíbené knihy Vejce a já …

… „Prší a prší a pršelo a prší. Mrholí – mží – poprchává – cedí – lije a taky jednoduše a prostě pršeí. Některá jitra jsou černá a zdivočelá větrem. Déšť šlehá na zápraží, zatéká komínem. Já dělám práci kolem koní nabalená v mnoha vrstvách oblečení a gumácích, které mi stahují ponožky se brodím všudypřítomným bahnem. Pak se krčím u kamen a melancholicky sním o záchodu uvnitř domu. I minulé dny byly šedivé, mraky visely docela nízko a setrvalé kap, kap, kapity kap drásá nervy. V tomto období začínám zapomínat, že někdy nepršelo a proměňuji se v románovou postavu z knih o období dešťů, takovou tu, co zmateně pobíhá sem a tam, mlátí hlavou do zdi, pije z pivních sklenic neředěnou whisky ( já rum ) a kvílí: “ Déšť ! Déšť ! Můj bože, ten déšť !!!!“ …

Začátek března je zkrátka hrůza. I když to v únoru vypadalo celkem nadějně, tak jízdárna pořád vypadá jako velký bahnitý rybník a koně každý den kontroluji jestli už nemají žábry – ti jsou tak špinaví, že to stejně nejde poznat. O trénování se nedá ani uvažovat a tak aspoň chystáme věci. Čistíme a mažeme sedla a uzdečky, prohlížíme kostýmy  ( že by nějaký nový na novou sezónu? ) a doufáme, že před první dubnovou akcí aspoň trošku zvládneme potrénovat. Jsem optimistka a doufám, že se to ještě letos zlepší 😀 A že v dubnu ve Slatiňanech nebudeme za úplné babráky 😉

A protože je venku tak hnusně, tak aspoň fotku sem dám pěknou a letní 🙂

11745834_1010266848985740_3762421642910132712_n

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.